rubrika: články a komentáře
Michael Gregor: Regulace nájmů pokřivuje trh bydlení
03.05.2004, MF DNES
publikováno: 29.06.2004
Vadí vám poslanec, senátor nebo komunální politik? Nejste spokojeni s rozhodnutím některého soudce? Pohoršil vás někdo tím, že je ekonomicky úspěšný? Pokud bydlí v Praze, máte minimálně pětasedmdesátiprocentní šanci, že mu to můžete pořádně natřít. S vysokou pravděpodobností totiž musí bydlet v regulovaném nájemním bytě. Tyto informace oznámíte Hnutí na ochranu majitelů realit a ti se postarají, aby vše bylo zveřejněno na jejich internetových stránkách v rubrice "Sociální nájemníci". Úmyslně jsem věc zlehčil a zjednodušil ve stylu chápání obrany vlastních práv tímto hnutím. Oblast bydlení je dlouhodobě velmi zanedbaná, ale přesto ji nelze řešit takto agresivní kampaní. Pokud jsem politikem, i když jen komunálním, takovéto zveřejnění musím unést. Toto sdružení minimálně překračuje obyčejnou slušnost u ostatních občanů a přiměřenou úctu k autoritě soudů, a to bez ohledu na to, co si myslím o některých rozhodnutích zveřejněných soudců.
Jsem si velmi dobře vědom, že současný stav bydlení a nejen regulace jeho ceny je hrubě nespravedlivá a jejím výsledkem je pokřivený stav trhu bydlení. A to si myslím a sděluji bez ohledu na to, že bydlím v kategorii regulovaného nájmu. Dovolím si konstatovat, že pokud mohla ODS zasahovat - což již sedm let neplatí, deregulace postupovaly razantněji o rychlosti a výši lze jistě vést polemiku. Lze však srovnat výchozí stav - roku 1997 - a dnešek. Zdůrazňuji, že jsem proti velkému třesku - tedy okamžitému uplatnění deregulace nájemného ze dne na den. Je třeba poskytnout časovou lhůtu, ve které by například mohlo růst nájemné do 15 % ročně spolu s inflačním indexem. Považuji nejen za nezbytné, ale i férové umožnit současným nájemníkům, aby mohli přehodnotit své priority a případně si mohli nalézt jiné, přiměřené bydlení.
Ruku v ruce s tímto časovým opatřením musí být stanovena objektivní a přiměřená politika sociálních dávek (příspěvek na bydlení). Osobně jsem proti výstavbě sociálních bytů. V budoucnu by tato nájemným laciná sídliště (nevěřím, že pokud budou stavěna v režii veřejných peněz, budou stavěná levně) mohla přerůst v sociální ghetta s vysokou nezaměstnaností a velikým sociálním napětím - tedy například s vysokou kriminalitou. Nechť tyto případné prostředky, které půjdou na tyto sociální účely, inkasují vlastníci nájemního bydlení, a to dle nabídky na trhu. Žádné nákladové nájemné! Je třeba změnit občanský zákoník a narovnat nerovná práva vlastníků a nevlastníků - nájemců. Lhůtu na přechod cen bydlení odhaduji na pět let.
Je nepochybné, že naši spoluobčané, kteří se nikoli z vlastní viny octli pod cenovým prahem základního a přiměřeně lidsky důstojného bydlení, mají právo na naši pomoc. To je jedním z důvodů, proč platíme daně. Jistě, že toto měřítko nelze uplatňovat na některé nepřizpůsobivé a asociální jedince. Zde vidím prostor pro laciné a tvrdě organizované ubytovny. Tuto nezbytnou společenskou regulaci oslabuje neochota některých zákonodárců přijmout některou verzi zákona z první republiky - zákon o domovském právu právo vykázat takového jedince do místa jeho narození - obce, která se musela v určité míře postarat.
Současná situace je v zemi nesmyslná, kdy tzv. sociální politika regulovaného bydlení je zcela mimo rámec i těch nejlevicovějších zemí Evropské unie. V České republice neplatí, že v regulovaném bytovém fondu bydlí jen sociálně slabí, ale také neplatí, že zde bydlí pouze bohatí. Tento stav je důsledkem socialistické minulosti. Současný, plošně regulovaný a nepřiměřeně chráněný bytový fond nebyl v drtivé většině postaven za účelem sociálního bydlení. Bydlí zde rodiny, které si toto současné bydlení ve stávající podobě (tedy místo - jeho atraktivita a velikost) budou moci dovolit. Ale objektivně jsou rodiny, které na současné bydlení prostě nedosáhnou. Z těchto důvodů nesouhlasím s okamžitou deregulací.
Pro některé majitele realit deregulovaná budoucnost přinese nepříjemné překvapení. Za vysoké peníze musí být poskytován vysoký standard a majitelé domů budou vystaveni soutěži, která po čase nejenže sníží současné ceny volného nájemného (zde se nepromítá dostatečná nebo relevantní nabídka, a tudíž o nynějších cenách volného nájemného nelze hovořit jako o tržních), ale také zvýší požadavek na majitele pronajímatele ve věci služeb a standardů. Jistě platí, že mám nezměrné štěstí, že bydlím v Praze na Malé Straně v obecním bytě, který je zařazen do privatizace, což je místo, kde vysoce pravděpodobně bude vždy vyšší poptávka po bydlení než nabídka.
Provádět politiku sociálního bydlení, tak jak jí předvádí tato a minulá vláda, je neobhajitelné, a navíc ji provádí z kapes soukromých vlastníků a také z rozpočtů obcí. To byl a je jeden z hlavních důvodů, proč obce privatizují bytový fond svým nájemníkům za nižší ceny, než ty, které jsou na omezeném, a tudíž cenově zkresleném trhu. I zde jsem si vědom, že tato skupina občanů - nájemníků obecních bytů, je výrazně zvýhodněna obcemi oproti ostatním nájemníkům nebo i majitelům realit, mezi které je třeba počítat vlastníky bytů nebo rodinných domů. Obávám se, že žádný politik není schopen najít a prosadit onu absolutní čistou a stoprocentní spravedlnost - alespoň já se na to necítím.
Michael Gregor, místopředseda Finančního výboru Prahy 1 a místopředseda Finančního výboru Hl. m. Prahy
