Reakce předchozí starostky na článek „Hurda stále jediným jednatelem Praha 3 s.r.o.“
12.12.2011
Na mail jsem dostal zajímavý text od pani Mileny Kozumplíkové - předchozí starostky Prahy 3. Text zveřejňuji v plném znění. Názor nechť si udělá každý sám.
2011/12/6 Kozumplíková Milena (ÚMČ Praha 3) <milenak@praha3.cz>
Milý pane Viktorine,
včera mi kdosi do poštovní schránky vhodil Vámi podepsaný článek, na jehož konci o mně píšete jako o "smutné postavě" a řadíte mě vedle bývalého starosty p. Českého a stávající starostky Ing. Hujové.
Píšete s lehkostí člověka, který nebyl nikdy za nic odpovědný, který nezažil žádné názorové a věcné střety, které většinou vyústily v rozhodnutí, které ve svém důsledku byla ve prospěch nejen občanů, ale i města, tzn. MČ Prahy 3. Používáte slova, která známe ze sdělovacích prostřeků a která jsou chytlavá: kmotři, zájmy lobistických skupin, smutné postavy.
Já osobně jsem byla osm let místostarostkou a čtyři roky starostkou naší MČ. Zažila jsem členy zastupitelstva, kteří pracovali, kteří se "vezli", nebo ty, kteří pouze řečnili. V období, kdy jsem byla starostkou, těch posledně jmenovaných bylo hodně. Mám pocit, že přibývají. Mluvit, mluvit a mluvit! Skutek utek!!!!
A tak mi věřte, že poté, kdy jsem se rozhodla už dále nepůsobit v samosprávě na žádné úrovni, nemám vůbec špatný pocit. Hovoří za mne totiž činy. Jenom namátkou: ošetřovatelský domov Habrová, první úpravy DPS, několik školních jídelen, opravené mateřské školy a zrušené ty, které nevyhovovaly svými technickými parametry a nebyly vhodné pro děti, nástavby na panelových domech a nastavení pravidel prodejů bytů, pokračování prodejů domů tak, aby obyvatelé měli spravedlivou cenu a obec nebyla "brána na hůl", péče o zeleň a první masivnější uplatnění květinových záhonů, dětská hřiště...... Možná se pousmějete a bude Vám to připadat málo. Demokracie je ale pomalá, osvícená diktatura by byla rychlejší, ale za jakou cenu!
Zpět k té smutné postavě: milý pane Viktorine, více jak rok jsem mimo samosprávu naší MČ. Zase mám o trochu víc času (ne o mnoho, protože se opravdu nenudím). Chodím po ulicích naší MČ, jezdím tramvají a potkávám mně osobně neznámé lidi. A oni mě zdraví. Dávají se do řeči a ptají se , proč už nejsem na radnici, dle nich je to škoda. A to je pro mne, pane Viktorine, to největší ocenění!
Milena Kozumplíková
Autor: Martin Viktorín | Sekce: Kauza radnice | Tisk | Poslat článek známému
Související články
Přihlášení
Nejčtenější články za 30 dní
Radniční noviny vydávané za peníze občanů mají přinášet tyto informace:
