Kauza stavby

Během dubna jsme se pomocí dotazníků snažili zmapovat nejkritičtější místa spojená s různými druhy znečištění na Praze 3. Na základě odpovědí jsme vyhotovili mapu, která tuto problematiku konkretizuje. Výsledky jsou pro Prahu 3, která se nachází v těsném sousedství historického centra hlavního města, alarmující. Nejtíživějším tématem jsou jednoznačně psí exkrementy, dále výskyt narkomanů, nedodržování pořádku ze strany spoluobčanů a graffiti na domech. Přitom radnice Prahy 3 vydává ročně na úklid 33,5 milionů korun. I jí jsme se proto ptali, jaká jsou možná řešení a kam se s těmito problémy mohou občané obrátit. pokračování

Velkou část parku na Vítkově vlastní TJ Sokol Žižkov I. Sokolský areál zahrnuje fotbalové hřiště, volejbalové kurty a obslužné budovy. V uplynulých dvou měsících došlo v souvislosti s pozemkem Sokola ke dvěma změnám, které spolu nesouvisí, ale rozšiřují veřejně přístupné plochy. pokračování

TSK (Technická správa komunikací) připravila projekt na rekonstrukci vozovky Husitské a části Koněvovy od Ponce k Ohradě, jehož náklady se odhadují na přibližně 100 milionů korun. Husitskou a Koněvovou projede denně v průměru asi 23 tisíc aut, což je zatížení srovnatelné s Ječnou ulicí. Intenzivně využívaná vozovka rychle stárne a ačkoliv se asfalt měnil před dvěma lety, vydrží přibližně ještě dalších 5 let. Podle radní Prahy 3 Lucie Vítkovské (ODS) je třeba jednat rychle, aby se předešlo i případnému uzavření celé komunikace. Připravený projekt ale kritizuje IPR (Institut plánování a rozvoje), podle kterého je příliš “technický” a neřeší socie-ekonomické problémy, kterými ulice trpí. Občanské sdružení Kauza3.cz uspořádalo panelovou diskuzi o budoucnosti této žižkovské tepny s urbanistkou Irenou Mádlovou z IPRu, dopravním odborníkem Markem Zděradičkou z IPRu a radní pro s dopravu na Praze 3 Lucií Vítkovskou. Více než dvouhodinovou diskuzi moderoval Vojtěch Černý ze společnosti Agora CE. pokračování

Jakou podobu náměstí si přejí občané, kteří jej znají nejlépe? Uspořádali jsme několik anket a nyní vám přinášíme výsledky ankety konané mezi rodiči dětí ze ZŠ J. z Poděbrad. Co a jak by se mělo podle rodičů změnit? pokračování

Jak by se měly proměnit ulice Husitská a Koněvova? Záznam ze včerejší diskuze teprve připravujeme, už teď se ale můžete podívat na celý sestřih ankety mezi místními. Jaký dojem z ulic máte vy? pokračování

Jednu z mála zbývajících souvislých ploch zeleně v centru Prahy, kterou dnes většina lidí nazývá jménem Parukářka, zná většina „původních“ Žižkováků jako „Křížek“, čili vrch sv. Kříže. Název Parukářka se vžil až od doby zbudování černé stavby - hospody Parukářka. Bohužel zbudováním hospody jako by se začala psát nová kapitola v dějinách „Křížku“, kdy přestala být tato lokalita vnímána jako zóna odpočinku, relaxace, sportu, ale jako příjemné prostředí pro konzumaci alkoholu, konání rozličných koncertních a jiných akcí, a to i masového měřítka. Tento trend bohužel místu vůbec nesvědčí, vede spíše k jeho pozvolné devastaci. Kromě poškozování zeleně, je dalším velmi nepříjemným důsledkem daného trendu i rušení nočního klidu - od dubna do října téměř na denním pořádku. Kopec se stává smetištěm prázdných nádob od alkoholu a nedopalků cigaret... pokračování

Občanské sdružení Kauza3.cz považuje situaci na Husitské a Koněvově za problematickou. Historická cesta z Prahy na východ Čech je hlavní osou Dolního Žižkova, v celoměstském měřítku dnes funguje jako přípojka na magistrálu. Lokalita Dolního Žižkova má mnoho problémů sociálně-ekonomické povahy: obchodnímu parteru domů často dominují zastavárny, herny a prázdné výlohy, knihkupectví, obchod se zeleninou a jiné služby naopak chybějí. Z důvodu dopravní zátěže není ulice optimální pro malé děti nebo cyklisty, motorová doprava též způsobuje hluk a prach. Z naznačených důvodů je lokalita vyhledávána spíše nízkopříjmovými obyvateli, kteří ale nevytvářejí dostatečnou poptávku pro obchodníky. Každá rada je drahá a sladit všechny zájmy není snadné. pokračování

S hranicemi bývá kříž. Svoji zkušenost s nimi mají také obyvatelé nové čtvrti, která v minulých letech vyrostla na rozhraní Prahy 3 a Prahy 9. Takzvané Zelené město vzniká od roku 2007 na pozemcích bývalé zahrádkářské kolonie na východ od ulice Spojovací, která odděluje obě městské části. Území, které většina obyvatel Jarova brala odjakživa za „své“, tak jako část Hrdlořez oficiálně spadá pod správu Prahy 9, což některým zdejším obyvatelům začíná dělat vrásky. pokračování

Před loňskými komunálními volbami se poměrně živě diskutovalo o budoucnosti Nákladového nádraží Žižkov a rozlehlých ploch, které 30 hektarový objekt obklopují. V severní části mezi ulicemi J. Želivského a Malešická by měl vzniknout takzvaný nový Žižkov, který hodlá na ploše 112 tisíc m2 (4x větší než Náměstí Jiřího z Poděbrad, obrázek 1) vybudovat vlastník pozemků - developerská společnost Discovery Group. Ta by na části území ráda postavila rezidenční a obchodně-společenské centrum. pokračování

V noci na středu vláda schválila návrh ministerstva financí na zastavení privatizace objektu bývalé žižkovské polikliniky, v níž už měsíc legálně funguje autonomní sociální centrum Klinika. Kolem stovky lidí se sešlo večer před úřadem vlády, aby vyjádřilo centru podporu. pokračování

Čistota a údržba ulic na Praze 3 je zřejmě nekončícím problémem. Proč má čtvrť bezprostředně sousedící s historickým centrem Prahy tak neblahou pověst, když žádná z přiléhajících městských částí se s podobným problémem nepotýká nebo alespoň ne v takové míře? pokračování

Za účelem výstavby bytů a kanceláří vedle stadionu Viktorie Žižkov nepotřebuje investor pořizovat dokumentaci EIA (studie o vyhodnocení vlivů na životní prostředí). 27. února 2015 o tom rozhodlo ministerstvo životního prostředí. Zároveň však stanovilo několik podmínek, které jsou pro developera závazné. pokračování