Jste občané II. kategorie aneb nejste našimi voliči, vzkazují pražské radnice.
13.2.2008 Michal Konvička 33
Již za pár dní budou na území MČ Prahy 3 spuštěny zóny parkovacího stání (ZPS). Mnozí z nás, kteří bydlí v blízkosti hraničního území s Prahou 2, si oddychnou. Neschopnost radnic Prahy 2 a 3, koordinovat spuštění ZPS ve stejném termínu způsobilo, že část občanů bydlících v Praze 2 v nájemních bytech bez trvalého pobytu, je nucena parkovat své vozy na území Prahy 3, čímž dochází téměř k infarktové situaci. Ve večerních hodinách je takřka nemožné najít v ulicích tzv. průnikových zón, jediné volné místo.
Skutečnost, že jsou residenční parkovací karty vydávány pouze občanům s trvalým bydlištěm v příslušné MČ jsem v minulých letech mnohokrát kritizoval. Nerozumím totiž argumentu radnice, potažmo magistrátu, že bez trvalého bydliště nemáte na parkování před domem nárok. Jak si to máme vysvětlit ? Pro někoho, kdo nalezl v Praze nové zaměstnání, podepsal pracovní smlouvu na dobu určitou např. 2 let, je přirozené, že na stejně dlouhé období podepíše i nájemní smlouvu s možností prodloužení. Kladu si tedy znovu a znovu otázku, proč někdo, kdo platí řádně svůj nájem (a zdůrazňuji tržní) na území MČ, v našem případě Prahy 3, je považován za občana II. kategorie bez nároku zaparkovat svůj vůz v blízkosti domu. Je to snad signál, že takový občan není voličem v komunálních ani pražských volbách, tak nás jeho problémy nezajímají ?
Když se vrátíme zpět na začátek 90. let zjistíme, že to byla právě ODS, která ústy svého tehdejší předsedy Václava Klause odmítla urychlenou deregulaci nájmů. Kdyby se tak nestalo, měli bychom zde již několik let transparentní trh s nájemním bydlením. Dnes ODS, kdy vládne většinou hlasů téměř na všech pražských radnicích a na magistrátu, vystavuje do podřadné pozice právě ty občany, které svojí neochotou deregulovat vystavila trhu s nafouknutým tržním nájemným, které je i dnes několikanásobkem nájemného regulovaného.
Řešením vzniklé situace by byla změna pravidel pro vydávání parkovacích karet tak, že místo dokladování trvalého pobytu by žadatel předkládal notářsky ověřenou nájemní smlouvu s přiloženým výpisem z Katastru nemovitostí, který by dokladoval oprávněnost uzavření takovéto nájemní smlouvy. Radnice by měla možnost finančně sankcionovat v případě uvedení nepravdivých údajů nebo podvodu. Byla by vedena evidence, ze které by bylo snadné vyčíst, kolik nájemních smluv a tím také parkovacích karet, bylo na konkrétní popisné číslo vystaveno. Tímto procesem by musel žadatel projít každý rok při obnově parkovací karty. Jistě mnozí z vás namítnou, že by se našlo mnoho případů tzv. fiktivních nájemních smluv ale domnívám se, že pod hrozbou vysoké finanční sankce by se jednalo o zanedbatelné číslo. Podstatnější by byl fakt, že by tato procedura umožnila uživatelům nájemního bydlení bez trvalého bydliště zaparkovat v blízkosti svého bytu a vymanili by se tak z ponižující role občana II. kategorie.
Poslední čtyři roky, kdy probíhala diskuse na téma pravidel přidělování parkovacích karet, jsme slyšeli z radnice a magistrátu stále stejnou odpověď. Totiž že přidělení karty někomu, kdo nemá trvalé bydliště by bylo porušení zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Zarážející na této teorii však je, že magistrátní radní si 24. ledna letošního roku odhlasovali rozhodnutí, že starostové všech 57 městských částí a 70 zastupitelů si mohou zakoupit rezidentní kartu pro Prahu 1 v ceně 700,-Kč. Takže zákon platí zase jen pro někoho.
13.2.2008 Michal Konvička 33
