Vzpomínky na Olšanské náměstí
5.12.2014 Michal Vronský, TOP09 3
V únoru 2014 jsme na Kauze3 uveřejnili článek Proměny Olšanského náměstí. Historické fotografie jsou oblíbené, a tak měl i tento text velkou odezvu. Ozvali se nám také dva pamětníci, kteří zaslali fotografie a krátké povídání. Věděli jste, že na Olšaňáku bývaly obří povodně? Slyšeli jste o spolku Štěnice? Začtěte se do vzpomínek pánů Ivo Nesládka a Václava Nováka. Oběma pánům děkujeme!
Křížek vs. Parukářka
Návrší poblíž Olšanského náměstí dnes většina z nás říká Parukářka. Starousedlíkům to však nejde přes pusu a používají raději pojmenování Křížek (Vrch sv. Kříže). Má to svou logiku.
Od severu k jihu se středem kopce táhla dlouhá zeď (dnes je zbourána), která dnešní kopec dělila na dvě části. Na východní straně (blíž k Ohradě a Nákladovému nádraží) stávala zelinářská zahrada a usedlost Parukářka, jež později spynula s Kapslovnou (továrnou na náboje). Na straně západní orientované směrem k Olšanskému náměstí bylo návrší, jak ho známe dnes a kterému se říkalo Vrch sv. Kříže nebo Křížek. Po zbourání zdi obě místa splynula, kopec se protáhnul a pojmenování Parukářka postupně vytlačuje původní název Vrch svatého kříže.
Při větším zvětšení je na hřbetu Vrchu svatého Kříže dobře viditelná zeď oddělující Kapslovnu a Parukářku od Vrchu svatého Kříže
Václav Novák se na tuto zeď vzpomíná takto: Zmiňujete zeď, která oddělovala Kapslovnu od vrchu Křížku. Na svém jižním konci, naproti MIličovu domu, ohraničovala i zelinářskou zahradu, která s Kapslovnou sousedila. Do zahrady chodili pro zeleninu nejen lidé z okolí, ale i žižkovští hokynáři. Na začátku 50. let bylo zahradnictví zrušeno a částečně sloužilo pro pracovní výchovu žáčků žižkovských škol. Zahradník ve svém domku zůstal i nadále jako hlídač, v čemž mu pomáhali dva velcí papoušci usazení na jimi odkornatělých zbytcích stromů před zahradním domkem. Na severní straně zeď splývala s domky postavenými podle cesty ústící do Jeseniovy ulice.
O 1,3 metru níž než dnes
Co se týče Olšanského náměstí, to bývalo přibližně o 1,3m pod dnešní úrovní. Při silných bořkách tudy neprojeli ani poštovní vozy z olšanských stájí. Říkalo se, že poslední obyvatel Gűtlingova domu (který byl posazen ještě o dobrý 1m níže) při jedné z těch bouřek utonul. (Václav Novák)
Snížená úroveň vozovky je dobře patrná na obou snímcích. Současně oba zachycují dům s hospodou U Zeleného stromu v době poválečné, tedy za provozu.
U Zeleného Stromu
V době bezprostředně poválečné byla restaurace ještě v plném provozu. V zahradě, kde bylo kryté podium a venkovní taneční parket, konaly se zde koncerty a taneční zábavy. V zahradě byl rovněž krytý venkovní kuželník. Provozovatelem restaurace byl nájemce pan Václav Hančl.
Na místě po demolici restaurace U zeleného stromu byl u příležitosti stého výročí jeho narození v roce 1983 položen základní kámen budoucího pomníku Jaroslava Haška, ačkoliv je známo, že Jaroslav Hašek navštěvoval řadu jiných žižkovských hostinců, zatímco do této restaurace snad nikdy nezavítal. Vytvoření pomníku bylo svěřeno "národnímu umělci" soudruhu Josefu Malejovskému. To, co vytvořil, bylo údajně tak hrozné, že si to ani předlistopadové úřady nedovolily umístit do veřejného prostoru. Základní kámen tak osamoceně setrval na místě až do počátku devadesátých let, kdy byl potichu odstraněn. (Ivo Nesládek)
Všechny 4 fotografie pocházejí z konce 50. let, kdy hospoda U zeleného stromu již chátrala
Rybníček a usedlost Proutková
Tento snímek, který zřejmě také pochází z doby bezprostředně poválečné, dokumentuje nejen známý rybníček, ale je z něho patrné i tehdejší využití usedlosti Proutková, ve které sídlilo zasilatelství pana Albína Fiedlera. Malý domek před usedlostí, z jehož komína stoupá kouř, obývala rodina Holečkova, která vykonávala správcovství celého domu, v jehož přízemí se nacházela restaurace U zeleného stromu. Za zdí, která se táhne od domku vlevo, bylo soukromé zahradnictví pana Aloise Jarkovského. Krátce poté, co mu zahradnictví bylo na přelomu padesátých a šedesátých let "znárodněno" a přešlo pod podnik Sady, lesy, zahradnictví hl.m. Prahy, bylo toto zahradnictví zrušeno. (Ivo Nesládek)
Rybníček a usedlost Proutková
Spolek Štěnice a tehdejší spolkový život
V restauraci U Zeleného stromu konala svá zasedání Dobročinná stolní společnost Štěnice, která byla založena v roce 1894. Nevím, jakým druhem dobročinnosti se tato společnost zabývala, ani nevím, kdo byli jmenovitě její členové, ani nevím, kdy tato společnost zanikla (lze však předpokládat, že k jejímu zániku došlo nejpozději v souvislosti se změnou poměrů po "vítězném únoru 1948" tak jako v případě mnoha jiných spolků a sdružení). Mám ale k dispozici tablo s fotografiemi členů této společnosti k 30.výročí její existence v roce 1924, dále skupinovou fotografii členů ke 40.výročí existence v roce 1934 a skupinovou fotografii členů k 50.výročí existence v roce 1944.
Najde se mezi našimi čtenáři někdo, kdo poznal na některé z těchto fotografií svého předka, od kterého by mohl mít i nějaké bližší informace o členech a činnosti uvedené společnosti?
O spolkovém životě v té době toho mnoho nevím, vím jen, že byl velmi pestrý a že existovala řada spolků a sdružení nejrůznějšího zaměření. Kromě toho vím jistě, že salonky a lokály v tehdejších restauracích a hostincích běžně sloužily jako místa konání schůzí a zasedání tehdejších spolků a sdružení a mnohdy také členů sportovních klubů, které v té době málokdy měly nějakou klubovnu nebo jiné podobné místo, kde by se jejich členové mohli scházet.
Pokud jde o stolní společnost Štěnice, nemám vůbec tušení, proč si tato společnost vybrala zrovna tento název. Prohlédnete-li si ovšem podrobně zaslané fotografie, je naprosto zřejmé, že na nich jsou vyobrazeni ve své době vážení občané, kteří byli zjevně příslušníci majetnější vrstvy obyvatelstva a kteří tedy zřejmě měli prostředky, jež mohli věnovat na dobročinné aktivity této společnosti. O tom, že se nejednalo o nějakou partu hospodských tlachalů, kteří si chtěli pouze nějak ospravedlnit své "scházení u půllitru", svědčí také to, že tato společnost byla založena již v roce 1894 a že existovala nejméně 50 let. Dovolím si tvrdit, že takovou dobu by pouhá "parta pivních skautů" nepřežila.
Jak už jsem se zmínil, o tom, jaké dobročinné aktivity vyvíjela stolní společnost Štěnice, vůbec nic nevím. Mohly to být aktivity charitativního typu, mohly to být aktivity na podporu vzdělávání chudých, ale mohly to být i aktivity ve prospěch obce. Je totiž známo, že zejména v dobách rakousko-uherské monarchie, ale i v dobách první republiky, si majetní občané dokonce pokládali za čest, když mohli ze svých prostředků přispět na nějaké veřejně prospěšné účely, například na stavbu nebo opravu školy, kostela, sirotčince apod. (Ivo Nesládek)
Fotografie pocházejí z archivu OS Kauza3.cz nebo pana Ivo Nesládka. Jakékoliv jejich šíření je možné pouze se souhlasem.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
5.12.2014 Michal Vronský, TOP09 3
Související články
Proměny Olšanského náměstí
27.2.2014 Michal Vronský 12
Zahledíte-li se na staré fotky Olšanského náměstí a nejste pamětník, máte problém zorientovat se v prostoru. V důsledku rozsáhlých bouracích prací v 70. a 80. letech je dnešní Olšaňák k nepoznání. Následující text vzniknul jako snaha o pochopení dřívějšího fungování Olšanského náměstí. Budu rád, když diskuzi pod článkem doplníte osobní vzpomínkou ...pokračování
