Jak dál s městskými lázněmi na Žižkově

Jak dál s městskými lázněmi na Žižkově

V druhém lednovém týdnu pozval starosta Jiří Ptáček veřejnost k prohlídce bývalých lázní, které se nacházejí v blízkosti cyklostezky v ulici Husitské 7/1050 na stavební parcele č. 400. Vlastnické právo k budově a parcele má hl. město Praha, MČ Praha 3 provádí pouze správu těchto svěřených nemovitostí a to na základě usnesení ZHMP č. 13/29 ze dne 26. ledna 2012. Byly však stanoveny omezující podmínky. MČ Praha 3 se musela zavázat, že nepřevede nemovitosti na jinou fyzickou či právnickou osobu, dále že využije nemovitosti v souladu se záměrem, tedy jako objekt lázeňského zařízení s doplňkovou činností. Poslední podmínkou bylo, že v případě změny využití objektu je povinna požádat hl.m. Prahu o odejmutí nemovitostí ze svěřené správy a to do 90 dnů ode dne změny využití objektu.

V prosinci  2017 radnice požádala dopisem o změnu závazných podmínek pro využití objektu bývalých lázní a to na bytové využití domu. Za strany Magistrátu bylo žádosti vyhověno a na základě usnesení ZHMP č.38/130 ze dne 14. června 2018 došlo ke změně v tom smyslu, že MČ P3 se zavazuje, že nepřevede nemovitosti na jinou fyzickou či právnickou osobu a že využije nemovitosti v souladu se záměrem rekonstrukce budovy za účelem zachování bytového využití domu.

Stávající stav nemovitosti je dnes velmi tristní. V devadesátých letech se zde pokoušel podnikat ve třech patrech klub Borsalino s travesti show a restaurací, všichni nakonec zkrachovali a nemovitost je více než deset let prázdná a kompletně vyničená.

            

Trocha historie…

Lázně byly postaveny vlastním nákladem města Žižkova podle projektu vrchního městského inženýra Jindřicha Motejla a otevřely se veřejnosti v říjnu 1903. Ve zvýšeném přízemí se nacházel velký bazén, v první patře dva menší bazénky a kabiny parních lázní. Ve druhém patře pak lázně vanové. Prostory byly elektricky osvětleny a větrány. V té době se jednalo o nejmodernější a největší lázně v Praze a okolí. Že šlo o skutečně významnou instituci, svědčí i řada ocenění, např. Medaille d´or na lázeňské výstavě v Belgii či zlatá medaile na výstavě Obchodní a živnostenské komory v Praze 1908. A snad i skutečnost, že se svými lázněmi Žižkovští pochlubili i císaři Františku Josefu I. při jeho návštěvě Prahy v roce 1907.

Velmi nejistá budoucnost…

Z dostupných informací je patrné, že v uplynulých letech nechala žižkovská radnice vypracovat tři studie na využití budovy bývalých lázní. Ze září 2011 pochází první studie architektonického ateliéru Prostor008 s.r.o., která počítala s přestavbou do podoby polyfunkčního objektu s náplní rehabilitačního zdravotnictví, fitness a lázeňství.

         

Stejné studio vypracovalo v březnu 2014 na základě poptávky objednavatele MČ Prahy 3 další studii a to hned ve dvou variantách. První varianta počítala s malým divadelním sálem se zázemím, restaurací nebo občerstvením, které by bylo přístupné z cyklostezky, dále s ubytováním jako zázemím pro provoz divadelního sálu. Druhou variantou byla restaurace přístupná z Husitské ulice, občerstvení přístupné z cyklostezky a výstavba bytů. Součástí řešení bylo také navrhnout propojení Husitské ulice a úrovně cyklostezky.

              Zatím poslední známá studie na přestavbu a využití bývalých lázní je z března 2016 od Ing. arch. Jana Linharta, která předpokládá vybudování tzv. HUB centra (inkubátoru pro vznik a rozvoj malých kanceláří, spolků, firem, ateliérů či kreativních dílen) včetně návrhu management plánu jejího budoucího provozu. Odhadovaná částka na rekonstrukci se pohybuje kolem 70-80 mil. korun + DPH. V praxi se však obvykle náklady vyšplhají ještě o něco výše.

    

    

             Jako další možnost řešení se nabízí odprodej nebo případná výměna za jinou budovu pro MČ zajímavější a to Armádě ČR, která provozuje v těsné blízkosti Vojenské museum. Tomuto prodeji či převodu by musela předcházet změna podmínek, za kterých Magistrát hl. města Prahy svěřil nemovitosti do správy. Propojením těchto dvou budov by však museum získalo nejen více prostor pro své sbírky a expozice, ale především samostatný přístup z ulice Husitská. V květnu 2016 navštívil s tématem převodu ředitel Vojenského muzea jednání výboru pro územní rozvoj Prahy 3. Představitelé městské části však tehdy váhali a z převodu sešlo. Zde je na místě doplnit, že běhen volebním období 2014-8 byl zodpovědným radním za majetek Alexander Bellu, člen ODS.

            Skutečností dnes zůstává, že radnice za několik málo let proinvestovala značný obnos z obecních financí do tohoto objektu. Jen za studie vynaložil Odbor územního rozvoje částku ve výši  2 419 600 Kč, odbor OTSMI (Odbor technické správy majetku a investic) zaplatil v roce 2016 za  stavebně technický průzkum a statické posouzení 765 930 Kč a v roce 2018 za návrh na využití stávajícího objektu na bytový dům dalších 59 653 Kč. Celková suma, kterou radnice do budoucnosti lázní investovala, se tak vyšplhala na 3 245 183 Kč. Efektivnost této investice může navozovat mnoho otázek. Nezúčastněného jistě na první pohled zarazí, proč se vedení městské části prvotně nezaobíralo otázkou, jeli vůbec obnova lázní ve finančních možnostech zdejší radnice.

            Nové zastupitelstvo tak dnes stojí před nelehkou otázkou jak s nemovitostí v blízké budoucnosti naložit. Jednak obecná zkušenost s velkými projekty financovanými z obecní kasy je velmi neradostná. Ať již vzpomeneme předraženou rekonstrukci panelových domů v Lupáčově ulici nebo výstavbu podzemních garáží tamtéž. Navíc radnici v blízké budoucnosti čeká finančně náročná rekonstrukce panelových domů v ulicích Blahoslavova a Roháčova. Pravděpodobně nejpádnějším argumentem proti financování případné rekonstrukce z obecní kasy bude nezdravý stav radničního rozpočtu. Dlouhá léta využíval pohodlného finančního polštáře, který vznikal díky masivní privatizaci bytového fondu.  Privatizace se však chýlí ke konci a s tím i přísun „snadných“ peněz. V budoucnu se může snadno stát, že radnice bude horko těžko financovat svůj vlastní provoz.

 

reklama