JUDr. Tomáš Sunegha (ŽnS): Radniční cenzura

Pane Ptáčku,  

 

o pravdivosti Vašeho  tvrzení, že jsou  nastavena stejná pravidla pro koalici i opozici, neboť  koalici i opozice  může  publikovat ve stejném  rozsahu 1500 znaků  se  čtenáři  Radničních novin budou moci sami  brzy přesvědčit.  Podle mého názoru Vaše tvrzení pravdivé není.

 

Správně vnímáte můj názor,  že  ten zastupitel, který obdržel  4000  hlasů, by měl mít v Radničních novinách  prostor  dvakrát větší, než ten zastupitel, který  obdržel hlasů  2000. A to proto, že je to volič, kdo primárně rozhoduje o využití  prostoru  v Radničních novinách. (Obdobně volič rozhoduje   o majetku obce, který  též patří.) Je to volič, kdo  o využití   prostoru Radničních novin,  který je svou podstatou  prostorem veřejným, rozhoduje ve volbách tak, že deleguje své zástupce  do zastupitelstva. Tito zástupci  mají mandát odpovídající volební podpoře.  Ten kdo obdržel  4000 hlasů by měl tedy  mít  dvakrát větší prostor, než ten, kdo má  podporu  2000 hlasů. Toto je naplňování demokratických principů,  jak jim já  rozumím. Tak  by měla fungovat demokracie zastupitelská.

 

Více hlasů by, zjednodušeně napsáno, mělo znamenat více tiskových znaků.

 

Způsob, jakým radnice opětovně zasáhla  do vůle voličů, se   nadále bude projevovat  ve  veřejném prostoru  Radničních novin způsobem trochu  naplňujícím komunistické heslo  „ každý podle svých možností, každému dle jeho potřeb“, což není  nic jiného než přerozdělení výsledků cizí snahy a práce.  Takový způsob prezentace   deklarovaných  ideových východisek  TOP09 a ODS mi připadá  sice zvláštní, nicméně z hlediska politické  praxe v České Republice nikoliv neobvyklý. Shora uvedené heslo   je však spíše   nyní naplňováno v  brutálnějšího smyslu  reálného socialismu:

 

„Všichni dle svých schopností, každému dle našeho rozhodnutí.“   

 

To, co se stalo  je  - principiálně - přesným vymezením stejného prostoru na veřejné shromáždění  pro 2000 občanů,  jako i  pro 4000 občanů.   Jednou řídko, jednou husto, jednou se tam vejdou všichni, podruhé ne. Jednou to vypadá, že nikdo nepřišel, jindy je plno. A  právě  takto Rada Městské části Praha 3  sociálně inženýrsky rozhodla.  Rada vymezila, bez ohledu na počet hladů voličů , prostor k prezentaci názorů  tak , že   sama  od sebe  určila jeho velikost.  Velikost o   1500 znacích.    Kdo měl stanovení  takové pravidla ve volebním programu ?  Že nikdo ?  Proč tedy  byla nově stanovena ?  Aby byla  potlačena prezentace   odlišných  názorů!  Není to cenzura ?  Je to cenzura !

 

 Metody vládnutí  shoradolních  koaličních partnerů  na Radnici Prahy 3  mi připomínají  dobu, kdy bylo naší starší dceři pět,  možná šest  let ( nyní věk  TOP 09)   a prohrávala se mnou  v „Člověče  nezlob  se“.   Zlobila se. Hodila  kostkou. Padla  čtyřka a její  herní pozice se zhoršila. V tu chvíli  vykřikla: “ Ale platí nové  pravidlo, že když já  prohrávám a hodím  čtyřku,  tak můžu házet ještě jednou…“   a to je  právě to, co se nyní děje.   Rada  Městské části  Prahy 3 účelově  nově stanoví  pravidla a tváří se při tom, že  jsou demokratická. Nejsou.

 

Proč se divíte, že   dosavadní  člen redakční rady Radničních novin a zvolený zastupitel v Praze  3 Matěj Stropnický se  nebude na obsahu  cenzurovaných  novin  podílet ?  Není Váš údiv pokrytectvím ?  Asi je. Hlupák nejste.

 

České přísloví, užívané  též na  Žižkově, zní poněkud jinak, nicméně  já ho, s ohledem  na jemnocit možných čtenářů,  napíši takto:

 

Rada Měské části Prahy 3 si svým rozhodnutím  č. 1047 ze dne 17.12.2014 znečistila vnitřek vlastní obuvi.

 

Nechť i v nich  tedy nadále spokojeně  čvachtá.

 

JUDr. Tomáš Sunegha,  zastupitel  v MČ Praha 3, člen KDU-ČSL, zvolený na kandidátce Žižkov nejen Sobě.