Na Ohradě jen diskuzní kroužek?

Názory Na Ohradě jen diskuzní kroužek?

Po dovolené, ráno 4. září 2017, první den nového školního roku, jsem v parčíku na Ohradě, kde procházím každé ráno cestou do práce, zažil mírný šok. Lavičky byly prázdné…

Co mne hned napadlo bylo, že místní  celodenní  uživatelé  laviček , kteří  touto dobou obvykle na lavičkách sedávají asi budou ve škole …..No.. Tuhle  úvahu jsem hned  zavrhl..   Zjevní frekventanti „Velké školy života“  nejspíš formální vzdělávání vyhledávat  nebudou. Možná  by v úvahu přicházel   rekvalifikační kurz, ale že by tam byli všichni  ? 

Kde tady jsou ?  Skolila  je  epidemie ? Emigrovali ze Žižkova ?  Proč ?  Čekal jsem na autobus a přemýšlel jsem  nad nenadálým stavem. Když tu  jsem zaznamenal  pohyb ve křoví za mými zády, kde  jeden  lavičkář  právě vstával a hned  vzápětí se pod mostem  vedoucím na  Vítkov  objevila známá  opálená, rozježená,  vousatá a usměvavá tvář.  Jsou tu a žijí !  A jdou se opět posadit a  diskutovat. Místní diskusní kroužek nezanikl. Jakkoliv nelze předpokládat, že  budu se závěry  jejich diskuze seznámen a možná že ani žádné závěry nebudou, řekl  jsem si, že  se svět po dobu mé dovolené nezměnil.  Současně jsem si  uvědomil, že  tito lidé pro mne    mají už dnes   na Žižkově své místo. I když  možná že  „papírově“  patří jinam.  Již je již pokládám za  stálé  obyvatele  parku, protože mi v tom parku prostě najednou chyběli...

Žijí si tu svobodně své životy, svobodně konzumují a po svém a o svém diskutují. Nevím, že by žebrali,  či jinak obtěžovali kolemjdoucí. Někdy  po nich zůstane večer nepořádek, jindy ne.  Nepořádek okolo  tří, čtyř konkrétních laviček je asi nejvíc negativním vnějším  projevem jejich každodenního konání.  Jinak mám za to, že   nám  ostatním  nijak neškodí a že jim samým způsob jejich života  zjevně vyhovuje. Nemyslím, že je třeba je vyhánět, nemyslím, že je třeba jim  pomáhat, pokud si  o  důvodnou pomoc sami  neřeknou.

Někteří  spoluobčané si mohou myslet, že lavičkáři  tu sedávají zbytečně, že   žijí marně.  Já si to nemyslím    Pro mne jsou tito diskutéři  příkladem,  že i takto  se dá život  žít. (Nebo  třeba také nedá. Záleží na  úhlu pohledu).  Z jejich tváří    nečtu informaci o trápení.  Někdy, když  jdu v podvečer parkem z práce,  vnímám jejich  diskuzní vášeň i hlasitější argumentaci, dozajista  ovlivněnou  přes den zkonzumovanými nápoji.

Z mého hlediska   malopolitika lze na  místním diskuzním  společenství ukázat,   jak je užíván  veřejný prostor, jak zde  lze  jednoduše žít  a  doslova se bavit  aniž by k tomu bylo třeba nějakých povolení, ohlášení    či dokonce   účasti celebrit.

Obec   chrání  a udržuje  zdejší í veřejný prostor (park)  a ten je v konkrétním místě a čase   částečně zaplněn  diskutujícími .  Nehodnotím,  zda   vedená diskuze  je projevem   občanské společnosti, zárodkem nového hnutí,   permanentní oslavou demokracie či předvolebním   aktivem.  Diskutující se baví. 

Kladu si  ale otázku, proč  se tento dosti frekventovaný  prostor  parku nevyužívá  více ve prospěch  i dalších obyvatel Žižkova.  Od Ohrady na náměstí Jiřího z Poděbrad je to dost daleko.

Nebylo by vhodné,  aby se konečně přešlo od slov k činům  a aby   toto dobře dostupné  a dopravně frekventované  místo  bylo   využíto i  pro místní farmářské trhy ?   Radnice Prahy 3   zde  mohla a může  učinit dobré věci   a to  téměř bez  nároků na vlastní rozpočet .  Může  udělat radost  místním občanům a může přitom podpořit i české pěstitele a chovatele.  Může  třeba  přispěti k tomu, že  mezi zde konzumované nápoje  bude nově  zařazena též  mrkvová šťáva.. 

Takový počin  by  i prospěl zdejším   obyvatelům  Prahy 3 nepochybně  víc  než  obvyklé směřování  obecních dotací nebo  organizace  tradičních  festivalů mrhání.   

JUDr. Tomáš Sunegha, člen  KDU-ČSL, zvolený na kandidátce  ŽnS

reklama