Diskuse

Ode zdi ke zdi, aneb jak naši TOP hospodáři již desátým rokem staví úřad ze školy a školu z úřadu

Vložit nový příspěvek

Havličák a ekonomika MČP3

14.11.2020 16:33 vložil mirek

Že se MČ potýká s nedostatkem financí, je již dávno známá věc. Budova školy chátrá již dlouhou dobu, radnice stále neví, co s ní. A až bude dle demografické studie škola potřebná (o čemž vážně pochybuji), tak náklady za záchranu budovy budou výrazně vyšší než nyní. A za této situace RMČ odmítá budovu (celou budovu) pronajmout jiným zájemcům z oblasti školství (vím o konkrétním zájemci, který byl p. starostou odmítnut). To mi jsou výborní hospodáři ti, co nyní sedí na radnici. Takto se s péčí řádného hospodáře starají o svěřený majetek, o ten svůj se jistě starají lépe - viz místostarosta pro školství.


Reagovat  Reagovat s citací


Diskutujme s fakty a nešermujme dojmy

2.7.2020 10:10 vložil Michal Vronský, předseda výboru pro výchovu a vzdělávání

Pusobive napsany text je zalozen na dojmech, ale nikoliv faktech. Rad bych to uvedl na pravou miru.

Predne je treba korigovat vas vyklad, ze stehovani policistu a zaku stalo 130 milionu. Rekonstrukce prostor pro obecni policii na novou moderni sluzebnu jiste nebyla zadarmo, penize ovsem nebyly vynalozeny na stehovani, ale celkovou rekonstrukci.
Napad prebudovat prazdnou skolni budovu na Havlickove namesti na urad ma svou logiku, vsechny odbory a pracoviste by se koncentrovaly na jedno misto, coz by bylo vyhodne pro obyvatele Prahy 3 i samotne uredniky. Ovsem s neustale rostoucim poctem obyvatel Prahy jsou zkolaudovane skolni budovy cim dal vetsi vzacnosti. Sve o tom mohou vypravet snad vsechy soukrome skoly a skolky.

Bylo urcite na spravne overit napad jednoho uradu demografickou studii. Jak jiste vite, obce maji zakonnou povinnost zajistit dostatek mist ve skolach. Ostatne demografickou studii vytvoril take IPR.

Minuly ctvrtek se konal vybor pro vzdelavani, jehoz jste clenkou. Jak jiste vite, pozvali jsme si na vybor pana Soukupa, aby nam vysvetlil nektere nejasnosti a otazky. Napriklad, proc prave v oblasti Zizkov zapad predikuje potrebu nove skoly, kdyz napr. v porovnani s NNZ zde stavbari spise paberkuji, a historickych skolnich budov je tu pomerne dost? Z jednani vyboru jste byla radne omluvena, coz je velka skoda, protoze jste tak mohla ziskat odpovedi na vsechny vase otazky. Zpatky k faktum. Duvodem potreby novych mist v zapadni oblasti Zizkova neni vystavba, ale generacni obmena obyvatel teto casti Prahy 3, ktera probiha prave ted. V brzke dobe dojde k postupnemu uvolneni bytu, ktere obsadi z velke casti rodiny s detmi. Tomas Soukup tvrdi, ze kdybychom nepostavili na Zizkove ani jeden dum, budeme do 10 let potrebovat asi 1000 novych mist ve skolach. POZOR! K temer totoznemu cislu dosel ve sve studii i IPR, ktery to pocital odlisnou metodou. Castecnym resenim může být navyšování počtu žáků ve třídě, z dnešních 24 dětí. Mam za to, ze by to bylo na ukor kvality vzdelavani I třídního klimatu.

Jde o strategicke rozhodnuti, protoze chyba muze mit fatalni nasledky. Bud nam budou chybet mista ve skolach jako napriklad na Praze 10, nebo budeme mit nenaplnenou skolni budovu. Jiste vsak je uz dnes, ze ani vybudovani uradu nebo skoly na Havlickove namesti neni schopna Praha 3 zvladnout bez vyrazne dotace z magistratu ci jineho zdroje.
Zaver vaseho textu, ze se do nove zrekonstruovane budovy na Havlickove namesti mozna vrati zaci ze ZS Cimburkova je jiste peknou teckou, kdy se vracite k zacatku sveho textu, ale kromě vás to zatím nikdo nevyslovil.

PS: V brzke dobe dostanete mailem zapis z vyboru, (na kterem jste chybela), jehoz prilohou bude take doplnek studie prezentovany panem Soukupem. Myslim, ze neslo o posledni setkani s panem Soukupem a verim, ze jeste budete mit prilezitost doptat se na “podbrobnejsi popis metodiky a zdroju dat”, ktere v jeho studii postradate.


Reagovat  Reagovat s citací


Fakta, dojmy a uvádění na „pravou“ míru

4.7.2020 18:47 vložil lydia.rihova

Potěšilo mne, že novopečený pan uvolněný předseda Výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva MČ Praha 3 pokládá můj text za „působivě napsaný“. Dokonce kvůli němu, patrně jsa inspirován všeobecně oblíbeným humoristickým románem, založil svou vlastní „Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru“. Vyžadovalo to nepochybně jistý čas a úsilí, čímž se vysvětluje, proč redakční rada Kauzy 3 – jíž je pan předseda Vronský shodou okolností členem – potřebovala 12 dní na položení doplňující otázky k mému článku a další den na jeho zveřejnění. Samozřejmě včetně „objasňujícího komentáře“ pana předsedy Vronského.

Jak to tak bývá, někdy se necháme trochu unést a autora textu, jehož obsah nám úplně nehoví, tzv. chytáme za slovíčko: Je to samozřejmě holý nesmysl, aby stěhování stálo 130 milionů. O čem to prosím Vás mluvíte, ženská?!

Přiznám se, že jsem náklady na stěhování samotného do odhadu celkových nákladů na škatulata s městskou policií a základní školou nezahrnula. Vycházela jsem ze zmínek v tisku a informací na webových stránkách městské části. Pro zájemce zde doplňuji odkazy na použité zdroje:

• „Nedávno otevřená služebna stála radnici kolem 100 milionů korun.“, viz URL: https://www.metro.cz/z-havlickova-namesti-zmizi-zakladni-skola-zaky-vystridaji-urednici-11b-/praha.aspx?c=A130117_143119_co-se-deje_rab
• „Nové pracoviště pro strážníky stálo městskou kasu kolem 100 milionů korun.“, viz URL: https://www.denik.cz/praha/praha-3-d-zhruba-150-milion-korun-za-pestavbu-koly-na-ad-1vnt.html
• „Za nové pracoviště policistů zaplatila radnice kolem 100 milionů korun.”, viz URL: https://www.denik.cz/ekonomika/praha-3-udela-z-byvale-skoly-kancelare-za-asi-200-milionu-20150815-80j6.html
• podle prezentačního materiálu zveřejněného na webových stránkách městské části Praha 3 měly náklady na rekonstrukci budovy v Cimburkově ulici dosáhnout 30 mil. Kč, viz URL: https://www.praha3.cz/getFile/case:show/id:499056
• usnesení Rady MČ Praha 3 č. 231 ze dne 10. 04. 2013 uvádí v důvodové zprávě předpokládanou hodnotu veřejné zakázky 36 mil. Kč bez DPH, viz URL: https://www.praha3.cz/getFile/case:show/id:474648

Sečteno a podtrženo, méně než 130 mil. Kč to celé stálo stěží. Je samozřejmě možné, že pan předseda Vronský mne nechtěl chytat za slovíčko, ale má jen jiné zkušenosti, a tak nepředpokládá, že stěhování policie do nových prostor a základní školy do prostor policií uprázdněných vyžaduje stavební zásahy. Možná to souvisí i s tím, že v zastupitelstvu tráví své první volební období (pomineme-li angažmá v komisi rady pro dopravu a redakční radě Radničních novin). Kroky svých spolustraníků si nemusí přesně pamatovat, případně se za ně necítí spoluodpovědný. Možné je nakonec i to, že až dosud byl pan předseda Vronský zatížen jinými povinnostmi a nemohl se tedy dostatečně uvolnit, aby se danou problematikou zabýval do detailu. To se nyní jeho uvolněním pro výkon veřejné funkce konečně řeší.

Potěšilo mne také to, že se s panem předsedou Vronským, jak se zdá, shodujeme alespoň v tom, že původní záměr jeho stranických kolegů měl jistý raison. Tím ovšem shoda končí. Proč? Protože studie. Ano, to ne TOP 09, to studie za to může! Demografická studie, která odhalila, že bez nové školní budovy to nepůjde. Demografická studie jako orákulum.

Jak by nám jistě potvrdil nejeden návštěvník slavné delfské věštírny, spolehlivost orákula je však úzce spjata s otázkou. S tím, na co se ptáme, a s tím, na co se chceme ptát. Této interpretační zátěže není zcela ušetřena ani – jakkoli exaktnější – sociální věda. Když například začneme pochybovat o záměru přestavět budovu školy na úřad, můžeme se ptát, zda nepotřebujeme spíše školu. Tím vytyčujeme rámec pro odpověď i její výklad. Záleží na tom, co od studie očekáváme a jak interpretujeme její závěry. To bylo hlavní pointou mého příspěvku.

Pan předseda Vronský mé argumenty – k mému vlastnímu zklamání – nijak nevyvrací. Jako mantru opakuje, že do 10 let budeme potřebovat dalších 1000 míst. Jak si laskavý čtenář mého textu může povšimnout, přes jisté výhrady vůči zpracování studie, spíše než uvedený odhad počtu chybějících míst rozporuji výklad, podle něhož je řešením výstavba nové školní budovy. Takový výklad totiž pokládám za tendenční a pravděpodobně politicky motivovaný. Proti politizaci tématu jako takové se nestavím, ta je nevyhnutelná. Stavím se proti tomu, aby byla maskována jakousi quasi-technokratickou argumentací.

Jak již uvádím ve svém článku, studie sama vedle zřízení nové školy zmiňuje zrušení pronájmů ve stávajících 10 školách, jímž lze získat více než 600 míst již nyní. Další místa by mohla, připouští studie, vzniknout úpravou stávajících škol. Osobně pak vedle toho vidím možné rezervy – které by přinejmenším stálo za to prověřit – ve spolupráci se sousedními městskými částmi na sdílení kapacit, případně moratoriu na zápis dětí a žáků s trvalým pobytem v městských částech, s nimiž se nepodaří dosáhnout rozumné dohody, ale také v zohlednění průměrné dojezdnosti (např. ze zastávky Husinecká na západním Žižkově se lze tramvají jednoduše dopravit na zastávku Olšanské nám., a to dokonce za 3 min., na zastávku Biskupcova pak za přijatelných 8 min., v blízkosti obou zastávek sídlí základní školy, v prvém případě dokonce dvě; pro nejmenší děti lze navíc zajistit zvláštní přepravu a usnadnit tak efektivní sdílení kapacit v rámci celé městské části).

Ráda bych zdůraznila, že nejsem a priori proti zřizování nových škol. Nelobbuji ani za původní záměr adaptovat budovu na Havlíčkově náměstí pro úřad městské části. Považuji prostě za svou povinnost zastupitelky zvážit všechny okolnosti. A to tím spíše, je-li ve hře čtvrt miliardy korun a městská část se potýká s finančními těžkostmi. S tím souvisí také otázka průměrného počtu žáků ve třídě. Jde o to, zda by například navýšení průměrného počtu z 24 (a současný stav je dokonce 23,3 v prvním a 21 v šestém ročníku ZŠ) na 26 žáků nutně vedlo k tak zásadnímu poklesu kvality vzdělávání, že to ospravedlňuje vynaložení čtvrt miliardy, za níž se navíc, jak upozorňuji v článku, získá jen 360 míst, budeme-li trvat na 24 žácích ve třídě jako nepřekročitelném limitu.

Neměli bychom se snad včas ptát, jak při takových počtech bude na zřízení nové školy pohlížet ministerstvo školství, existují-li v ČR současně základní školy, na nichž průměrný počet žáků překračuje vyhláškou stanovených 30? V této souvislosti by mělo zaznít také to, že mezi počtem žáků ve třídě a kvalitou výuky není prostý příčinný vztah (odkázat lze např. na výzkum amerického ekonoma Stevena Rivkina, který mimo jiné hostoval v pražském CERGE-EI; rozhovor s ním v ČR loni publikoval magazín Rodiče vítáni, viz URL: https://www.rodicevitani.cz/skolstvi/zahranicni-inspirace/mene-zaku-ve-tride-vyssi-kvalita-vyuky-ano-ale-o-mereni-kvality-skol-se-spickovym-americkym-ekonomem/).

Proti možnosti navýšení počtu žáků ve třídě citovaná demografická studie namítá, že je prakticky vyloučena existencí speciálních a předškolních tříd. Toto tvrzení však nad rámec konstatování nijak nerozvíjí. Bez konkrétních čísel je tedy poněkud obtížné jej verifikovat. S ohledem na to i na výše uvedené snaha legitimizovat výstavbu nové školy poukazem na „zákonnou povinnost“ obce zajistit plnění předškolní a školní docházky dětem s trvalým pobytem na jejím území vyznívá jalově, ne-li přímo účelově.

S panem předsedou Vronským souzníme samozřejmě i v tom, že „diskuse s fakty“ by měla mít přednost před „šermem s dojmy“. Nejsem si nicméně jista, zda k tomu reakce pana předsedy na můj text nějak přispěla. Z faktografického hlediska nic nového nepřináší. Naopak sama sklouzává k vyvolávání dojmu, že se jedná o nedostatek pochopení věci na mé straně a že to vše mohlo být uvedeno na „pravou“ míru, kdybych jen bývala „nechyběla“ na jednání výboru pro výchovu a vzdělávání, na něž byl pozván autor demografické studie. Pan předseda Vronský sice připouští, že jsem z jednání „byla řádně omluvena“, ale přesto si záhy neodpustí mou nepřítomnost prezentovat jako „chybění“ čili – zejména z pohledu nezúčastněných – nedostatek zájmu a odpovědnosti, ne-li přímo svévoli. Aby tedy bylo učiněno zadost faktům, dovoluji si panu předsedovi Vronskému zdvořile připomenout, že důvodem mé absence bylo podezření na nákazu koronavirem v rodině a že tudíž byla v zájmu všech kolegyň a kolegů z výboru, jej samotného nevyjímaje. Nikdo by jistě nebyl nadšen, kdyby kvůli mé přítomnosti byl nucen absolvovat dvoutýdenní karanténu podobně jako radní hlavního města. Ze stejných příčin jsem se ostatně omluvila také ze zasedání zastupitelstva. Pan předseda Vronský se na to případně může dotázat svého spolustraníka, pana starosty.

Ani má účast na jednání výboru by navíc nijak nezměnila fakt, že to, co v demografické studii chybělo, mělo být do ní doplněno ještě před tím, než byla zveřejněna, tj. loni na podzim, nikoli až letos v létě, shodou okolností poté, co jsem zaslala svůj kritický ohlas Radničním novinám a Kauze 3. Má účast by rovněž nezměnila fakt, na něž opakovaně upozorňuji, tedy, že zřízení nové školy není jedinou – a již vůbec ne automaticky nejlepší – alternativou řešení případného nedostatku míst. To, že se pan předseda Vronský pozastavuje nad myšlenkou možného návratu žáků z Cimburkovy na Havlíčkovo náměstí s tím, že „kromě mně“ ji „zatím nikdo nevyslovil“, pouze dokládá, že dosavadní úvahy o budoucnosti budovy na Havlíčkově náměstí nebyly důkladné.

Jak vidno, uvádění na „pravou“ míru může mít různou podobu. „Pravá“ míra totiž není absolutní, ale relativní kategorie, a to i když jde o „pravou“ stranu politického spektra. Čtenář nechť laskavě posoudí, co se mu jeví „pravější“. Své postřehy mi může zaslat na rihova.lydia@praha3.cz. Ráda si je přečtu.


Reagovat  Reagovat s citací


Vložit nový příspěvek

reklama