Pozdrav ze Seifertovy ulice

Pozdrav ze Seifertovy ulice

Seifertova ulice se vždy jmenovala po někom. Před 20 lety to byla Kalininova (Michail Kalinin – sovětský komunistický politik), před tím Karlova (Karel IV. - český král) a dnes její jméno odkazuje ke spisovateli Jaroslavu Seifertovi, který se narodil v nedaleké Bořivojce.

Z urbanistického hlediska je spolu s Husitskou – Koněvovou a Vinohradskou třídou jednou z hlavních žižkovských os. Díky své středové poloze mezi zmíněnými ulicemi ji myslím dnes můžeme považovat za hlavní žižkovskou ulici. Už na plánu Prahy z roku 1847 je zakreslena tato cesta, nemá sice zatím žádné jméno, ale Žižkov v té době ještě neexistoval, bylo zde jen pár volně roztroušených usedlostí. Oproti tomu Husitská-Koněvova je ve staré mapě zakreslena jako Vídeňská. Lze tedy předpokládat, že Seifertova se hlavní ulicí stala až později v souvislosti s dalším rozvojem dopravy a infrastruktury.

Seifertova ulice 1903

Seifertova ulice v roce 1903

První pohlednice byla odeslána roku 1903. Tehdejší ještě Karlova třída nemusí být pro dnešního člověka zcela k poznání. Je sice jasné, že je to záběr z dolní části Seifertky, ale přesné místo jsem musel hledat. Tramvajová stanice byla asi o 100 metrů výš než dnes, mírně v kopci, a jezdila tudy čtyřka.
Císař Karel IV. – tehdejší patron této ulice je součástí štukové výzdoby domu vpravo. Jeho busta je umístěna pod věžičkou. Ta už je dnes pryč, ale Karel IV. zůstal.

Stav v roce 2009

Seifertova ulice v roce 2009


Druhá pohlednice je z opačného konce Seifertovy a zobrazuje její ústí do Táboritské. Poměrně známá pohlednice zobrazuje dům, který byl v nedávné době pěkně zrekonstruován. Při dolním okraji vidíme zábradlí, které známe z Kostničáku. Zřejmě šlo o typizované zábradlí, které se používalo na Žižkově zcela běžně.
Pozdrav je určen paní Marii Kolářové a pisatel jí píše: K Vašemu svátku přejem Vám celá rodina vše nejlepší, co si sama přejete by se Vám vždy splnilo.

Konec Seifertovy a Táboritská v roce 1907

Konec Seifertovy a Táboritská v roce 1907

 

Do dnešních časů se obchod s osadnickým zbožím proměnil na GameStar Žižkov

Do dnešních časů se obchod s osadnickým zbožím proměnil na GameStar Žižkov


I další ze série pohlednic je snadno rozpoznatelná. Vpravo je kostel svatého Prokopa a vlevo dům, kde je dnes spořitelna. Neznámou věcí je secesní sloup s příčným ráhnem stojící mezi kolejemi, je to nosník elektrického vedení tramvají. Propracované detaily městského mobiliáře bývaly poněkud hezčí než ty dnešní.

Karlova ulice v roce 1909 – Fotografický přístroj nebyl tehdy zcela běžně k vidění, takže byl-li někde postaven stativ s fotoaparátem, objevilo se hned několik zvědavců ve snaze zvěčnit se.

Karlova ulice v roce 1909 – Fotografický přístroj nebyl tehdy zcela běžně k vidění, takže byl-li někde postaven stativ s fotoaparátem, objevilo se hned několik zvědavců ve snaze zvěčnit se.

 

Stejné místo po 100 letech

Stejné místo po 100 letech


Poslední pohlednice je z roku 1915. Žižkov byl v té době samostatným městem na okraji Prahy. Podle toho, co nám záběr nabízí, lze soudit, že i náležitě hrdým městem. Vlastní tramvajová linka, veřejné osvětlení, několikapatrové velkoměstské domy a plná ulice lidí – to všechno jsou atributy, kterými Žižkov hlásal, že je svébytným a v té době snad čtvrtým největším městem v Čechách.

Seifertova v roce 1915 – už tehdy tu byla Lékárna U Matky boží

Seifertova v roce 1915 – už tehdy tu byla Lékárna U Matky boží

Pohlednice navíc zobrazuje místo, které je i dnes velmi rušné. Má-li středová žižkovská osa nějaké centrum, pak je myslím zde. Význam místa je navíc symbolicky podtržen výhledem na Hradčany. Svatovítské věže jsou naznačeny i na naší pohlednici z roku 1915.

Centrum Žižkova dnes…

Centrum Žižkova dnes…


Další dva obrazy jsou pozdější a nejsou to pohlednice, ale klasické fotografie. Obě zobrazují Žižkov v 50. letech.
Podvečerní atmosféra navozuje klid. Nikde žádné auto, přesto tehdejší vyhláška zakazovala dvoustopým vozidlům jezdit po chodníku, a tak pán v rádiovce musí vozík tlačit silnicí.

Kalininova ulice v 50. letech

Kalininova ulice v 50. letech

 

Z druhé fotografie cítíme léto… Dole pod stromem se krčí jedno jediné auto. Vzpomínáte, když se v minulém roce rekonstruovala tramvajová trať a jak se díky zmizení aut Seifertova změnila v příjemnou, a přesto stále rušnou ulici?

Kalininova ulice v 50. letech

Porovnáme-li staré obrazy Seifertky s těmi dnešními, můžeme říct, že se ta ulice za 100 let zas tolik nezměnila. Přesto při pohledu na staré pohledy a dnešní fotografie něco nesedí… Na každé staré pohlednici rozpoznáme jasné stromořadí. Prošel jsem celou Seifertovu dnes a napočítal celkem 4 stromy. Naopak dramaticky přibylo aut. Auta nahradily stromy a město je rázem o něco ošklivější. Dnešní reprezentanti obce se místo výsadby stromořadí věnují developerským zájmům a projektům podzemních garáží. Cílem naší radnice je zřejmě ještě více aut a méně stromů.
 


Související články

Trocha historie Prahy 3 - Pozdrav z Kostnického náměstí na dobových pohlednicích

Jedním ze čtyř hlavních náměstí starého Žižkova je Kostnické náměstí. Není sice náměstím nejstarším, ale bez nadsázky připomíná starosvětskou atmosféru více než jiná místa na Žižkově. Založeno bylo roku 1889 a jako Kostnické se jmenovalo vždy. Název je odvozen od německé Kostnice na Rýně, kde byl souzen a roku 1415 upálen Jan Hus. Svažitý terén ...pokračování

Pozdrav ze sokolovny

Budovu sokolovny nalezneme v každém menším městečku, a tak i Žižkov samozřejmě měl a má svou sokolovnu. Budova č.p. 929 stojí v dolní části Koněvovy (dříve Poděbradovy ulice). Tělocvičná jednota Sokol Žižkov byla založena roku 1872 na schůzi v hostinci U bílého beránka v Roháčově ulici a účastnilo se jí 28 členů.pokračování
reklama