Bitva za záchranu Nákladového nádraží Žižkov

Bitva za záchranu Nákladového nádraží Žižkov

Ministerstvo kultury prohlásilo soubor budov Nákladového nádraží Žižkov od architekta Vladimíra Weisse za kulturní památku a uznalo tak nespornou architektonickou i historickou hodnotu této industriální stavby z let 1934-37, která nemá v České republice obdoby. Rozhodnutí MK ČR o ochraně industriálních objektů bylo správné, především v kontextu průmyslového dědictví, jak jej vnímá současná západní civilizace. Musíme oponovat některým zpochybněním, které zazněly a zpochybňují výrok Ministerstva kultury.

 Hlavními rozporujícími argumenty, jsou prohlášení o nemožnosti smysluplného využití brownfieldu bez odstranění hlavních budov nádraží. Tyto názory se opírají o údajně jediné možné napojení Jarovské spojky středem území nádraží. Část politiků ve vedení městské části, podporované zájmovými skupinami stavebních developerů, se snaží bez diskuze s veřejností prosadit svou jednostranně nazíranou nutnost vedení komunikační osy středem nádražních ploch. Jednostranné řešení s odstraněním průmyslové památky se nejvíce obává znovuobnovení veřejně a odborně vedené debaty, doplněné dalším propracováním alternativních návrhů, které by se zabývaly kultivovaným využitím funkcionalistického skeletu budov nákladového nádraží. 

Proti rozhodnutí podala rozklad společnost Žižkov Station Development, a.s. jménem vlastníka budov a pozemků Českých drah, a.s. (dále jen „České dráhy“). Předmětné rozhodnutí zatím nenabylo právní moci a o rozkladu bude v další fázi rozhodovat ministr kultury. Společnost Žižkov Station Development, a.s. (dále také jen „společnost“) byla založená v roce 2007 Českými drahami a společností Sekyra Group, a.s. (dále jen „Sekyra Group“) za účelem nového „využití“ území bývalého Nákladového nádraží Žižkov.
 
Lze se domnívat se, že tato společnost je jen zástěrkou na vyvedení státního majetku v hodnotě dosahující částky 2 až 3 miliard Kč z kontroly státu. Svědčí o tom i výhradní zastupování společností lidmi ze Sekyra Group i při jednání o vyhlášení kulturní památky (ačkoliv podle zakladatelských dokumentů drží České dráhy ve společnosti 51% akcií!). Není  zcela jasné, proč v předmětném řízení o prohlášení budovy kulturní památkou zastupuje vlastníka historické budovy tato společnost, resp. lidé ze Sekyra Group, a ne přímo její vlastník, tj. České dráhy, a není známo jaké jsou případné smluvní vztahy mezi společností a Českými drahami, resp. za jakých podmínek a případně kdo (Žižkov Station Development, a.s.?) nabyde pozemky Nákladového nádraží Žižkov ve vlastnictví Českých drah za účelem zástavby  areálu Nákladového nádraží Žižkov.
 
Argumenty developerů a komunálních politiků proti zachování industriální architektury se netýkají památkové hodnoty objektu. Společnost Žižkov Station Development, a.s. má v plánu postavit na Nákladovém nádraží zejména byty a nebytové prostory. Politické vedení Městské části Praha 3 (koalice TOP 09 a ODS) navrhuje historickou budovu nádraží také zbořit a v návaznosti na Olšanskou třídu vybudovat čtyřproudou rychlostní komunikaci, která má být součástí tzv. Jarovské spojky s napojením na Pražský okruh.
 
Studie z roku 2006, kterou má k dispozici Praha 3, pracuje se zachováním téměř celého hlavního objektu nákladového nádraží, obsahuje i dopravní návrh s modelovým posouzením a s výpočtem dopadů na znečištění životního prostředí. Toto původní řešení, které nepřijalo politické vedení Městské části Prahy 3, převzalo pozici Jarovské spojky z platného územního plánu a vedlo jí podél severních zdí Vinohradských hřbitovů. Toto řešení se napojuje na ulici Jana Želivského křižovatkou ve tvaru T, což je sice parametricky horší než přímé prodloužení Olšanské třídy, ale je realizovatelné. Argumentem Městské části Praha 3 pro stavbu Jarovské spojky je také ulehčení dopravy v Koněvově a Vinohradské ulici. Můžeme  se však, že dojde k pravému opaku, tj. navýšení dopravy v této části města.
 
Podle názorů odborníků (např. historika architektury Zdeňka Lukeše),  je možné historickou budovu nákladového nádraží i bez větších zásahů během příštích 10 až 15 let transformovat na multifunkční komplex, který by mohl poskytnout vhodné prostory jak pro nekomerční využití (výstavní síně, ateliéry, kulturní kluby, vysokoškolské koleje apod.), tak i pro komerční byty, kanceláře, restaurace či volnočasová zařízení. Může zde tak vzniknout nové centrum moderní kultury, které bude díky své specifické a unikátní architektuře atraktivní pro místní i zahraniční návštěvníky a dát tak celorepublikové známé svérázné a na kulturu bohaté čtvrti Žižkov nový kulturní rozměr. Dle existujících průzkumů terénu je možné v okolí vybudovat rozsáhlý park s vodními plochami, i úměrnou bytovou zástavbu a zklidnit tak celé okolí od dopravy. 

Související články

Budova chátrajícího nádraží na Žižkově bude možná kulturní památkou - radnice Prahy 3 však nesouhlasí

Ministerstvo kultury prohlásilo část Nákladového nádraží Žižkov v Praze 3 za kulturní památku. České dráhy, které pozemky na nádraží vlastní, se proti rozhodnutí odvolaly. Nesouhlasí s ním ani třetí městská část, které by nová situace zkomplikovala plánované protažení Olšanské ulice směrem ven z Prahy. - UVNITŘ ČLÁNKU TEXT Z MINISTERSTVA KULTURYpokračování

Opoziční zastupitelé Prahy 3 vybízejí ministra kultury, aby vyhlásil Nákladové nádraží Žižkov kulturní památkou

Nyní se rozhoduje o budoucí tváři Prahy 3. Bude místo nákladového nádraží nové developerské rejdiště a zahltí nás tisíce dalších aut? Všichni opoziční zastupitelé jsou proti. Přinášíme jejich prohlášení. pokračování

Reportáž ČT o azbestu v domech v Lupáčově ulici

ČT1 - Černé ovce, 10.1.2010 / Česká televize odvysílala reportáž o nebezpečné likvidaci azbestu v rekonstruovaných panelácích v Lupáčově, které jsou majetkem MČ Praha 3. Nájemníky podle všeho o manipulaci s azbestem ani o možných zdravotních rizicích nikdo neinformoval. Přinášíme přepis pořadu. pokračování
reklama