Lexikon komunálního voliče

Lexikon komunálního voliče

V tomto příspěvku naleznete podrobný návod, jak můžete využít své hlasy v komunálních volbách, které se budou konat 15. a 16. října. Jsou zde informace, které nejsou v širší veřejnosti dobře známé. Systém hlasování a princip preferenčních hlasů se totiž výrazně liší od voleb parlamentních. Než se odeberete k volební urně, věnujte pět minut k přečtení následujících řádků, abyste se necítili ve volební místnosti poněkud zaskočeni.

 

Systém komunálních voleb je mnohem komplikovanější, než je tomu u voleb parlamentních a tyto volby do obecních zastupitelství upravuje zákon č. 491/2001 Sb. Současný volební systém na komunální úrovni je v principu poměrný, většinové prvky v něm zastupují hlasy pro vybrané kandidáty. Za zdůraznění stojí především „panašování“ na tzv. plachtě (jednotný volební lístek) , jak se označuje možnost hlasovat pro osoby z kandidátek různých politických subjektů. To znamená, že volič má tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva má být v obci nebo volebním obvodu zvoleno. V našem případě však vládnoucí ODS opět rozdělila Prahu 3 na 4 volební obvody, to způsobilo, že volič má v komunálních volbách Prahy 3 jen 9 hlasů, přestože členů zastupitelstva je 36.  Nenechte je tedy propadnout, jděte volit a uplatněte všechny své hlasy. Pokud ale uplatníte více hlasů, lístek bude neplatný!

Můžete volit stranu i osobnosti, ale má to svá omezení! Zaškrtnete-li pouze stranu (Pozor! Můžete jen jednu, jinak bude lístek opět neplatný), dostane tato strana tolik hlasů, kolik je míst na kandidátce. Zaškrtnete-li naopak pouze konkrétní kandidáty, dostane strana nebo strany tolik hlasů, kolik jste zaškrtli kandidátů těchto stran. Můžete využít i kombinace: zaškrtnete (jednu!) stranu a několik dalších kandidátů (z jiných stran!). Strana, kterou jste zaškrtli jako celek, dostane tolik hlasů, kolik zbude po odečtení všech hlasů daných ostatním kandidátům.

Preferenční hlasy v rámci strany neexistují! Zaškrtnutím strany (a ne jejich konkrétních kandidátů) volíte kandidáty podle pořadí jejich nominací. K případným preferenčním hlasům (zaškrtnete ještě některé kandidáty této strany) se nepřihlíží.

I zde je jakási pětiprocentní klauzule (pro strany, nikoliv jednotlivé kandidáty)! Ale funguje poněkud jinak, než při parlamentních volbách. Pokud je na kandidátce strany stejný nebo vyšší počet kandidátů, než míst v zastupitelstvu, musí stejně jako v parlamentu – strana splnit podmínku, že celkový počet hlasů pro stranu (bez ohledu, zda byl získán zaškrtnutím strany nebo konkrétními kandidáty) musí být větší nebo roven 5% ze všech platných hlasů. Pokud je ale na kandidátce strany nižší počet kandidátů, než míst v zastupitelstvu, potřebný počet hlasů se v tomto poměru snižuje. Např. v obci, kde bude devět členů zastupitelstva, stačí nezávislému kandidátovi pouhá devítina hlasů k překonání 5%-ní klauzule oproti straně, která má devět kandidátů.

Místa v zastupitelstvu si rozdělují strany, které překonaly 5%-ní klauzuli obdobně, jako v parlamentu (d’Hondtova metoda).

Pořadím na kandidátkách jednotlivých stran lze přesto zamíchat! Předpokladem je, že alespoň část lidí nevolila strany jako takové, ale jednotlivé kandidáty. Na první pozici kandidátky strany se dostane ten, kdo má o deset a více procent hlasů, než průměrný kandidát této strany. V praxi tedy stačí například pouhá 2% „preferenčních“ hlasů pro konkrétního kandidáta (pokud má kandidátka alespoň 5 členů), aby se dostal na 1. místo kandidátky.

Zdroj: vymentepolitiky.cz

reklama