Zcela náhodou jsem objevil realisticko-poetický popis z pera Karla Čapka vzpomínajícího Vrch svatého Kříže, dnes častěji známý jako Parukářka. více

Víte kolik lidí bydlí ve Vašem domě? Přijde Vám, že žižkovské byty nejsou ani velké ani malé a že více sousedů už byste nesnesli? více

Oproti Karlínu a jiným továrním čtvrtím býval Žižkov spíše posetý provozovnami drobných řemeslníků, nejrůznějšími dílnami a obchůdky. Skutečných továren bychom tu za První republiky mnoho nenašli. O to více dnes překvapí fakt, že na Žižkově existovala od roku 1919 továrna na čokoládu. více

Do redakční pošty nám přišly staré fotografie od dvou čtenářů Kauzy3. Tento aktivní čtenářský zájem nás velmi těší o to více, jedná-li se o neznámé fotografie doplněné zajímavými informacemi. Panu Kazimourovi a panu Volkovi děkujeme. více

Do redakční pošty nám přišlo 11 fotografií od pana Josefa Vaňka. Většinou jde o naskenované 16mm diapozitivy pořízené na film Mikroma. Prohlédněte si nezvyklé fotografie Žižkova z let cca 1960 až 1990. Některá místa byste dnes už nepoznali. Panu Vaňkovi moc děkujeme a prosíme ostatní, kterým doma leží podobné poklady, ať se s nimi směle pochlubí. více

Kniha Průwodce po Praze patří do kategorie turistických průvodců. Neobvyklé je, že vyšla roku 1848, kdy na území dnešního Žižkova bylo jen pár zemědělských usedlostí. Originální text jsem doplnil mapou také z roku 1848 a vysvětlivkami. Projďete se Žižkovem tak, jak ho neznáte... více

Na interaktivní fotomapě Prahy 3 přibyly další pohlednice. Tentokrát můžete zaměřit svou pozornost na Žižkovo náměstí, Pernštýnovo náměstí, budovu Švehlovy koleje ve Slavíkově ulici, Prokopovo náměstí, budovu pošty ve Fibichově ulici, secesní kostel kostel svaté Anny na rohu Jeseniovy a Tovačovského a také na náměstí Jiřího z Poděbrad. více

Před necelým rokem jsme začali uveřejňovat na webu KAUZA3.cz historické pohlednice zachycující Žižkov v dobách, které málokdo z nás pamatuje. Korespondenční lístky - pohlednice letos slaví 140 let od svého vzniku, ty nejstarší žižkovské jsou z konce 19. století. Území Žižkova bylo v té době jiné, některá místa bychom poznali okamžitě, jiná už neexistují. Žižkov byl tehdy mladým městem za pražskou branou. více

Seifertova ulice se vždy jmenovala po někom. Před 20 lety to byla Kalininova (Michail Kalinin – sovětský komunistický politik), před tím Karlova (Karel IV. - český král) a dnes její jméno odkazuje ke spisovateli Jaroslavu Seifertovi, který se narodil v nedaleké Bořivojce. více

Budovu sokolovny nalezneme v každém menším městečku, a tak i Žižkov samozřejmě měl a má svou sokolovnu. Budova č.p. 929 stojí v dolní části Koněvovy (dříve Poděbradovy ulice). Tělocvičná jednota Sokol Žižkov byla založena roku 1872 na schůzi v hostinci U bílého beránka v Roháčově ulici a účastnilo se jí 28 členů. více

Jedním ze čtyř hlavních náměstí starého Žižkova je Kostnické náměstí. Není sice náměstím nejstarším, ale bez nadsázky připomíná starosvětskou atmosféru více než jiná místa na Žižkově. Založeno bylo roku 1889 a jako Kostnické se jmenovalo vždy. Název je odvozen od německé Kostnice na Rýně, kde byl souzen a roku 1415 upálen Jan Hus. Svažitý terén náměstí coby nejcharakterističtější atribut celého Žižkova je zde velmi nápadný. Náměstí tak má dvě úrovně – nižší jižní a vyšší severní. Ve středu náměstí je umístěna pravidelná oválná parková plocha se zelení. více

Na samém počátku husitské revoluce, na jaře roku 1420, vyhlásil papež proti kacířským Čechám první křížovou výpravu, do jejíhož čela se postavil sám král Zikmund. Tento Čechy odmítaný dědic trůnu zamířil ku Praze, aby přímo v srdci království zničil odbojné husity. Během května a června shromáždil na 80 tisíc křižáků z celé Evropy a město oblehl. více

V dobách již dávno minulých směřovaly kroky katolických věřících z ostatně jen řídce obydleného území dnešního Žižkova za duchovní potravou do pražských chrámů, především do kostela sv. Jindřicha na Novém Městě pražském, kam patřilo farností. Ten byl Žižkovany zvláště oblíben a vážen ještě i dlouho potom, co se Žižkov mohl chlubit kostely vlastními. více

Dnes, kdy Žižkov už stavebně a komunikačně zcela splynul s Prahou, si asi jen málokdo uvědomí, že ještě na konci 19. století sám patřil mezi největší česká města. Mimo jiné o tom svědčí jeho dvanáct náměstí. V jejich pojmenováních můžeme najít nejen odezvu slavné české minulosti a našich velkých osobností, které si Žižkované ve svém městě rádi připomínali, ale i historii novou, odrážející se v mnohých změnách poplatných aktuální politické situaci doby. více

Dodnes můžeme na žižkovské radnici obdivovat galerii obrazů zachycujících tváře důstojných mužů – nejvyšších představitelů obce, v jejímž čele po léta stáli. Ač lidé nesporně různí, jedno je nezpochybnitelné: pod jejich vedením Žižkov vzkvétal. Prvním starostou samostatné žižkovské obce se roku 1876 stal stavitel Karel Hartig (1833–1905), osobnost, která se svými aktivitami nesmírně zasloužila o rozvoj Žižkova. více

Dnem 15. května 1881 je datováno privilegium císaře Františka Josefa I., kterým povyšuje „Naši věrnou osadu Žižkov v Našem království Českém“ na město. Tomuto památnému dni však mnohé předcházelo. více

Největší jezdecká socha na světě se tyčí nad Žižkovem a připomíná, že právě tady začala kariéra vojevůdce, před kterým se svého času třásla celá Evropa. Jméno Jana Žižky ostatně žije především v názvu obce, města či pražské čtvrti, čímž vším Žižkov postupně byl. Všechno však mohlo dopadnout také úplně jinak – Žižkov se vlastně měl jmenovat Rudolfov podle habsburského korunního prince a následníka trůnu, místním občanům se však taková servilita k panujícímu rodu nelíbila. více