Ode zdi ke zdi, aneb jak naši TOP hospodáři již desátým rokem staví úřad ze školy a školu z úřadu
„Sestěhováním úředníků do nově zrekonstruované budovy na Havlíčkově náměstí vytvoříme přívětivější prostředí pro kontakt občanů s úřadem a vyřizování všech agend na jednom místě“. Připadá Vám tento text povědomý? Pokud ne, není divu. Zapomněli na něj totiž i jeho vlastní autoři.
Nebo se k němu alespoň nehlásí. Pochází z programu TOP 09 pro volby do zastupitelstva městské části v roce 2014. V souvislosti s ním se již v roce 2012 stěhovali z Cimburkovy do Lupáčovy městští strážníci a o dva roky později z Havlíčkova náměstí do Cimburkovy základní škola. Dohromady to stálo zhruba 130 mil. Kč.
Těsně před koncem minulého volebního období však TOP 09 po osmi letech přišla o post starostky, a tak se v rámci poučení z krizového vývoje rozhodla změnit taktiku. Volební program v roce 2018 zestručněl, zneurčitěl, ale hlavně vzbuzoval tu správnou pa3otickou náladu. Kdo by jen nechtěl opravené chodníky bez psích výkalů, zodpovědné hospodaření s nemovitým majetkem, zdárné završení privatizace, podporu místního podnikání a kultury, konec žabomyšení na radnici? Občan se dojme, bude hledět vstříc krásnému novému světu a na minulost pozapomene.
I zdařilo se. Občan se dojal, zahleděl a pozapomněl. TOP 09 se znovu ujala vesla a jala se dokazovat celkovou změnu poměrů. Svůj záměr soustředit úřední agendy na Havlíčkově náměstí označila za nemístné plýtvání, které si městská část nemůže dovolit, a připravený projekt rekonstrukce zastavila.
Jenže, nebudou-li se na Havlíčkovo náměstí sestěhovávat úředníci, vznikla přirozeně otázka, co s budovou po bývalé škole. Řešení je jednoduché. Škola! Ano, ačkoli se v blízkém okolí nacházejí základní školy čtyři (300 m od náměstí v Lupáčově, 400 m v Cimburkově, 500 m ve Vlkově a 700 m v Chelčického), radnice přesto tvrdí, že v oblasti západního Žižkova budou chybět místa již od příštího školního roku. Opírá se přitom o demografickou studii, kterou si nechala zpracovat agenturou Výzkumy Soukup.
Odhlédneme-li od dílčích technických a výkladových nedostatků studie (chybí podrobnější popis metodiky a zdrojů dat; zdůvodnění výchozích předpokladů, jako je tzv. reálná kapacita 24 žáků na třídu, je nutné dohledávat v textu; z klesajícího podílu 6letých s trvalým pobytem na území MČ Praha 3 zapsaných do místních škol je dovozována příčinná souvislost s údajným nedostatkem míst), hlavním problémem je, jak interpretovat její závěry. Nejsou totiž tak přímočaré, jak by se mohlo zdát z tvrzení radnice o nezbytnosti zřízení nové školy.
Studie sama uvádí tuto alternativu pouze jako jednu ze tří, nikoli jedinou možnou, vedle zrušení dlouhodobých pronájmů v budovách stávajících 10 základních škol nebo rozšíření kapacit v těchto budovách stavebně-technickými úpravami. Jen zrušením pronájmů lze získat přes 600 míst. Kolik míst by se získalo úpravami budov stávajících škol, není známo. To by muselo být předmětem jiné analýzy, která ovšem provedena nebyla.
Tvrzení, že kapacita stávajících škol nebude stačit již od školního roku 2021, na nějž radnice ráda poukazuje, se ve studii objevuje, ale nikoli v přímé souvislosti s nezbytností výstavby nové školy. Rozhodnutí o zřízení nové školy by každopádně mělo být podloženo také dalšími údaji, jako je podíl žáků s trvalým pobytem na území jiných městských částí, průměrná dojezdnost do stávajících škol či možnost sdílení části kapacity se sousedními městskými částmi. To vše by ukázalo, do jaké míry by bylo možné navýšit kapacitu i bez nové školy.
Stojí rovněž za zmínku, že dynamika vývoje počtu dětí ve školním věku bude podle studie do značné míry záviset na tom, zda bude realizována výstavba v oblasti Nákladového nádraží Žižkov. Jestliže k realizaci nedojde, za reálnou označuje studie tzv. nízkou variantu, tj. 400–700 míst navíc do 10 let, což je počet zvládnutelný i bez výstavby nové školy. Případné naplnění tzv. vysoké varianty dané rozvojem bývalého nákladového nádraží je naopak logické řešit v návaznosti na plánovanou výstavbu dvou školních budov v této lokalitě.
Kromě toho paradoxně ani rekonstrukce a dostavba staronové školy na Havlíčkově náměstí nezajistí zásadní nárůst počtu míst, zejména bude-li radnice chtít udržet průměr 24 žáků na třídu, z něhož vychází studie při definování tzv. reálné kapacity. Ačkoli tedy projekt počítá s 15 třídami pro 450 žáků, reálná kapacita bude 360 žáků. Náklady se podle zvolené varianty mají pohybovat mezi 145 a 174 mil. Kč bez DPH. Na dalších 38 až 56 mil. Kč bez DPH má přijít související polyfunkční dům v sousední Chlumově ulici. Z toho tedy mimo jiné plyne, že se projekt z hlediska odhadovaných nákladů od původního záměru uzpůsobit budovy pro potřeby úřadu městské části podstatně neliší. To je po deseti letech plánování a přehodnocování pod vedením jedné a téže strany – až na půlroční intermezzo v roce 2018 – výsledek poněkud tristní.
Nikde samozřejmě není řečeno, že by adaptace budovy na Havlíčkově náměstí pro potřeby úřadu městské části byla pro Prahu 3 objektivně lepším způsobem, jak utratit téměř čtvrt miliardy. Investiční záměry lze v praxi hodnotit zpravidla jen v relativním slova smyslu, tedy porovnáním s jinými alternativami. Jenže právě k tomu v daném případě bohužel nikdy nedošlo. „Dobře hospodařit se svěřeným majetkem“, jak si TOP 09 ještě ve svém programu z roku 2010 kladla za cíl, lze přitom bez odpovídající analytické přípravy jen stěží.
Pro obrat na radnici, pokud jde o budoucnost Havlíčkova náměstí, mohou jistě existovat a patrně existují i „politické“ důvody jako potřeba demonstrovat změnu, tlak koaličního partnera či vztahy s magistrátem. Občané si pak ale tím spíše zaslouží otevřené jednání. Konkrétně to znamená, že radnice jasně a srozumitelně zdůvodní, proč je škola na Havlíčkově náměstí pro městskou část výhodnější a potřebnější alternativou (i při započtení již vynaložených nákladů na projekt adaptace pro potřeby úřadu) a doloží, že navýšení počtu míst v základních školách je skutečně nezbytné, že bez zřízení nové školy jej nelze provést a že její provoz bude financovatelný (a to bez negativních dopadů na školy stávající).
Docela dobře se totiž může také stát, že důsledkem rekonstrukce a dostavby budovy školy na Havlíčkově náměstí nakonec bude opětovné přestěhování dnešní ZŠ Cimburkova na její původní adresu. Radnice Prahy 3, ani strany vládnoucí koalice, to zatím otevřeně nepřipustily. Je nicméně na místě se ptát, co v takovém případě s budovou v Cimburkově.
Lýdia Říhová
místopředsedkyně zastupitelského klubu koalice Pro Prahu 3 – ODS, KDU-ČSL a Svobodní
